Hraniční kameny na Holešovsku
Hraniční kameny mohou na první pohled působit jako nenápadné kusy kamene roztroušené v krajině. Ve skutečnosti však představují cenné svědectví o historických vlastnických poměrech, správním uspořádání i dlouhodobém vývoji krajiny. Na jejich význam se zaměřila přednáška v holešovské knihovně, kde místní vlastivědný badatel Patrik Trnčák představil výsledky své dlouholeté terénní dokumentace a soupisu hraničních kamenů na Holešovsku.
Patrik Trnčák na přednášce upozornil, že hraniční kameny patří k překvapivě přesným pramenům poznání minulosti regionu, zároveň jsou však velmi ohrožené. Z krajiny mizí vlivem eroze a zarůstání, při zemědělských či lesnických zásazích a v posledních letech také v důsledku vandalismu nebo krádeží. Základním krokem k jejich ochraně je proto systematická dokumentace, která zahrnuje terénní záznamy, fotografickou evidenci a porovnávání se starými mapami.
Přednáška nabídla pohled do terénní práce, kterou Patrik Trnčák dlouhodobě provádí. Účastníci se seznámili s fotografiemi nalezených kamenů, jejich značením i s praktickými zkušenostmi z jejich vyhledávání. Badatel připomněl, že jeho práce má amatérský, avšak systematický charakter a často vzniká bez snadno dostupné odborné literatury. Některé poznatky se mu podařilo získat také ve spolupráci s kolegou Liborem Reichem.
V rámci přednášky zaznělo i základní rozdělení hraničních kamenů. Nejčastěji se v krajině setkáváme s řadovými kameny, které tvoří souvislé linie hranic panství, obcí či lesů. Zvláštní pozornost byla věnována také trojmezním kamenům, umístěným v místech styku hranic tří obcí, jež dnes patří k velmi vzácným nálezům. Zmíněny byly rovněž speciální kameny spojené s historickou správou území, například kameny označené zkratkami HH či GH, odkazující na hranice holešovského panství.
Součástí výkladu byl i přehled dalších kamenných prvků v krajině, které již neslouží jako hraniční kameny, ale mají svou historickou hodnotu. Patří k nim například kilometrovníky a hektometrovníky podél silnic, či kameny označující původní telekomunikační trasy z počátku 20. století. V současnosti jsou navíc hranice často vyznačovány moderními náhradami.
Významnou část přednášky tvořil také popis metod pátrání. Badatel ukázal, jak kombinuje terénní průzkum se studiem starých map a indikačních skic z 19. století, které často odhalují překvapivou stálost historických hranic. Největší šanci na dochování původních kamenů mají lesní oblasti, zatímco v intenzivně obdělávané krajině kameny mnohdy zcela zmizely. Příklady z výzkumu pocházely z lokalit, jako jsou Holešov, Martinice, Žeranovice, Bořenovice, Jankovice či okolí Třebětic a Prusinovic.
Petra Valešová
