Oděni v císařském suknu.
Velké překvapení v knihovně
Militaria, neboli věci, týkající se válčení, mají velmi nejednoznačnou pověst. Na jedné straně jsou muži, nebo spíš chlapci, hrající si na vojáky, sbírající různé memorabilie z válek a zajímající se o vojenskou historii (bohužel jsou mezi nimi občas i patologické osobnosti, obdivující třeba nacistickou symboliku). Na druhé straně možná většina obyvatel cítí ke všemu, co se týká válek, zabíjení a utrpení válkami vyvolaným, odpor a nechuť. I když se přiznám, že spíš patřím k té první skupině, trochu s obavami jsem šel do studovny Městské knihovny na přednášku geografa Mgr. Ondřeje Krále, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nazvanou "Oděni v císařském suknu", pořádanou Vlastivědným kroužkem a Městskou knihovnou Holešov u příležitosti 160. výročí bitvy u Hradce Králové. Ale zdaleka nejen já jsem byl naprosto šokován. I ti nejzarytější antimilitaristé, pacifisté poslouchali a sledovali s úžasem něco skutečně skvělého. Doktor Král, mladý, mimořádně charismatický vědec a pedagog oslnil posluchače úplně jiným pohledem na tehdejší události krátké, ale velmi krvavé a pro naše země katastrofální prusko-rakouské války. Nepopisoval bitvy, strategii a taktiku válčících stran, ale věnoval se lidským osudům tří řadových vojáků rakouské armády – pěšáka, kavaleristy a polního myslivce. Všichni pocházeli z relativně chudých poměrů, byli odvedeni do armády (tehdy se vybíralo losem) a dva z nich přežili tehdejší vojenské operace a zůstali ve vojsku jako profesionálové, jeden zemřel na zranění, způsobené v bitvě. Kromě těchto tří hlavních hrdinů přednášející zmiňoval osudy dalších rakouských vojáků a důstojníků, citoval jejich vzpomínky, deníky. Část přenášky pak tvořila mimořádně zajímavá statistická data – kolika jazyky museli mluvit rakouští důstojníci (pokud měli v jednotce víc než 10% vojáků s jiným jazykem než němčinou, museli se jej naučit!!!), jaké byly vojenské tresty, kde a jak byli vojáci ubytovaní během válečných tažení (hledělo se např. na to, aby nebylo civilní obyvatelstvo příliš zatěžováno), jaký byl systém stravování vojáků, jak se přepravovali na místa bojů apod. Celá přednáška byla doplněna unikátními fotografiemi z tehdejší doby včetně skoro reportážních (i když zřejmě kvůli tehdejší technice asi naaranžovaných) momentek, obrazy, mapami a grafy. Ty skoro dvě hodiny snad nikdo z posluchačů (a posluchaček!!!!!!) ani nedýchal. Ano, takto má vypadat naprosto skvělá, strhující přednáška, která byla objevná nejen pro amatéry, ale i pro vážné zájemce o vojenskou historii. Asi neznám nikoho, který by nebyl z této akce naprosto nadšen!
Karel Bartošek
